zdroj idnes.cz
Islanďané nechtějí platit náhrady znehodnocených vkladů Nizozemsku a Velké Británii. V referendu řekli jednoznačné ne návrhu, který s výplatou náhrad pro obě země počítal. Islanďané nemají nic proti výplatě jako takové, chtějí ale lepší podmínky. Oba státy chtějí s Islandem dál jednat.
Nizozemský státní tajemník pro finance Jan Kees de Jager krátce po zveřejnění výsledků řekl, že je zklamán z toho, že s Islandem zatím nebyla dohodnuta konkrétní podoba výplaty náhrad. Výsledek referenda je ale podle něj vnitřní záležitostí Islandu.
K referendu přišla jen polovina oprávněných voličů. Ti, kteří chtěli svůj názor sdělit, ale rozhodli jednoznačně. Proti návrhu vyplatit v přepočtu kolem 5,3 miliardy dolarů (zhruba 100,1 miliardy Kč) bylo 93 procent, pro bylo 1,8 procenta voličů. Zbylé hlasovací lístky byly buď prázdné, nebo neplatné.
Podmínky, za kterých měl Island náhrady vyplatit, byly dohodnuty ještě loni a mimo jiné se na jejich vyjednání podílela současná islandská premiérka Jóhanna Sigurdardóttirová. Proti podmínkám výplaty se ale zvedla vlna odporu a Británie i Nizozemsko 19. února nabídly podmínky jiné, pro Island výhodnější. Výsledek referenda proto není pro nikoho překvapivý a i sama Sigurdardóttirová avizovala, že referendum už je zbytečné.
Na Islandu mělo peníze 340 tisíc Britů a Nizozemců
Icesave byla internetovou bankou, která patřila přední islandské bance Landsbanki. Ta se spolu s dalšími bankami na Islandu stala obětí finanční krize a koncem roku 2008 zbankrotovala. V bance Icesave mělo uloženy peníze také asi 340 tisíc Britů a Nizozemců. Vlády těchto zemí ale své občany už dávno odškodnily a náhradu teď chtějí po Islandu.
Britský ministr financí Alistair Darling řekl, že Británie zaujme v otázce řešení problému kolem výplaty náhrad flexibilní postoj. "Pro nás je klíčové, abychom dostali zpět peníze," řekl ministr v rozhovoru na televizní stanici BBC. Dodal ale, že pro Island je výplata náhrad součástí procesu integrace do evropských struktur, kam ostrovní stát směřuje.
Výplata náhrad je pro Island důležitá i z hlediska uvolnění zahraniční pomoci, kterou má ostrov slíbenou. Island je jednou z největších obětí finanční krize, jeho ekonomika loni klesla o 7,7 procenta a poklesu se nevyhne ani letos. Mezinárodní měnový fond a skandinávské země Islandu slíbily finanční pomoc v objemu 4,5 miliardy dolarů (zhruba 85,4 miliardy Kč), část jí už vyplatily a další splátky zmrazily právě do doby, než země vyřeší výplatu náhrad za vklady v bance Icesave.
Na Islandu žije pouze asi 320 tisíc lidí a částka, kterou má země vyplatit jako náhradu za znehodnocené vklady, představuje asi 15 tisíc dolarů na osobu. To je v přepočtu asi 285 tisíc korun. Referendum, které se k výplatě náhrad konalo, bylo teprve první od roku 1944, kdy tento ostrov v severním Atlantiku vyhlašoval nezávislost na Dánsku.