GEJZÍR

báseň věnovaná hudebnímu skladateli Jónu Leifsovi, který žil na Islandu a některé jeho skladby byly inspirovány přírodními silami tohoto ostrova

GEJZÍR

vyslov to jméno
a ožije ostrov
ve vodách Atlantiku
kde žhavý tep Země
se dere na povrch

Spící hory,
jejichž srdce hoří
čekají na svůj čas
kdy protáhnou
žhnoucí tlapky do údolí
a namalují
smutná pole
kde jednou se
usadí lišejník

Pukliny v zemi
se sirným dechem
a v hlubinách
voda hučí a vře
i ona má svůj čas
bělostné fontány
Strokur

Tiše tu postával
s posvátnou úctou
hudebník cizinec
a naslouchal
tónům z nitra Země -
bolestným výkřikům
vulkánů
sykotu a tříštění vod
gejzírů

Tak zrodily se
symfonické básně
Hekla a Geysir