Životní prostředí a příroda jsou pro většinu turistů hlavními důvody k návštěvě Islandu. I to je důvod, proč zde existuje celá řada institucí, chránících životní prostředí a současně je věnována značná pozornost případům, kdy je životní prostředí člověkem poškozováno.
Alcan, Alcoa: Nadnárodní společnosti, které využívají levnou a čistou islandskou energii k produkci hliníku, což obnáší stavbu hliníkových hutí a velkých vodních elektráren. Jsou kritizovány pro poškozování životního prostředí a lidských práv především v zemích třetího světa.
►►► http://www.alcoa.com/global/en/home.asp
Alviðra: Vzdělávací centrum pro životní prostředí, realizuje školní ekovýchovné programy, 8 km severně od Selfossu.
►►► http://www.landvernd.is/alvidra/
Bioplyn: Dva autobusy reykjavícké veřejné dopravy jezdí na bioplyn ze skládky komunálního odpadu.
►►► http://www.or.is/English/EnergyandEnvironment/Methane/
Beluga: Skupina odborníků na životní prostředí, zajišťuje certifikaci firem splňujících environmentální standardy a komentuje dění na Islandu v oblasti životního prostředí.
►►► http://www.beluga.is
Bioice: Velký výzkumný projekt zaměřený na živočichy mořského dna ve vodách Islandu, jehož cílem je mimo jiné i stanovit vliv rybářství na ekosystém dna. Zdroj pro mnoho vědeckých prací.
►►► http://www.hi.is/pub/smc/bioice.htm
Energetika: Celková instalovaná kapacita 1506,4 MW, roční produkce 8679 GWh z 80,8 % vodní elektrárny, zbytek v elektrárnách geotermálních (2005).
►►► http://www.statice.is/
Environmental and food agency - UST (Agentura pro potraviny a životní protředí): Pracuje pod ministersvem životního prostředí, stará se o ochranu přírody a smysluplné využívání zdrojů.
►►► http://english.ust.is/
Eroze půdy: Islandská, často vulkanická půda je extrémně náchylná k odnosu větrem či odplavení vodou. Výpočet udává, že od dob osídlení bylo ztraceno asi 400 000 tun uhlíku z půdy a vegetace.
►►► http://www.rala.is/desert/
Geotermální elektrárna: Na příhodných místech (vulkanická aktivita v podloží s teplotou podzemní vody v hloubce 1 km ne menší než 200°C) jsou budovány geotermální elektrárny. Podzemní směs páry a vody je čerpána pomocí vrtů, odělená pára roztáčí turbínu vyrábějící elektrickou energii a poté předehřívá studenou vodu čerpanou ze zásobních tanků. Dokončení ohřevu studené vody probíhá pomocí horké vody oddělené na počátku procesu. Původně studená voda, nyní o teplotě 85-90°C je pak vedena k místům spotřeby.
►►► http://www.or.is/English/
INCA (Iceland Nature Conservation Association): Nezávislá organizace komentující různá témata životního prostředí na Islandu.
►►► http://www.inca.is/
Kolviður: Fond, do kterého je možné (na základě výpočtu podle destinace letu na příslušné stránce) přispívat na výsadbu stromů na Islandu, aby došlo k neutralizaci emisí oxidu uhličitého produkovaných při letu letadlem.
►►► http://www.kolvidur.is/english/
Kárahnjúkar: Kontroverzní stavba velké vodní elektrárny s kapacitou 690 MW, zaplavující plochu 65 km2 s hlavním odběratelem energie novou hliníkovou hutí v Reyðarfjörðuru.
►►► http://www.karahnjukar.is
Landvernd: Nevládní organizace zastřešující členy, kterými se mohou stát další NNO, firmy i jednotlivci. Angažuje se v širokém spektru problémů životního prostředí a provozuje Alviðru.
►►► http://www.landvernd.is
Lyme grass (Ječmenice písečná /Leymus arenarius): Jediná rostlina, která dokáže stabilizovat písečné duny a bránit tak ztrátám půdy.
Nootka lupin (Lupinus nootkatensis): Rostlina z čeledi bobovitých, pro svou schopnost hostit dusík vázající bakterie a vysokou produkci organické hmoty se používá k boji proti erozi půdy. Je nejlevnějším řešením, kritizována však jako nepůvodní druh, vytlačující z některých míst původní vegetaci.
OSPAR: Ospar commision se zabývá ochranou severovýchodního atlantiku, v otázkách rybářství, znečištění i těžby surovin. Vydává mnoho hodnotících a doporučujících zpráv.
►►► http://www.ospar.org
Ræbbblarnir: Nezisková dílna na opravu kol v Reykjavíku, bezplatně pomáhá s opravou kol, příjímá nepotřebné součástky a díly kol. Ásvallagata 48. ►►► http://www.myspace.com/raebbblarnir
Saving Iceland: Radikální aktivistická organizace usilující o chranu životního prostředí.
►►► http://www.savingiceland.org/
Sleď obecný: Sleď byl považován za rodinné stříbro, velmi intenzivně loven a používán k získávání rybího oleje, posléze jako zdroj bílkovin pro domácí zvířata až do roku 1968, kdy došlo k obrovskému úbytku populace v důsledku přelovení. Následoval zákaz lovu. Dnes opět loven a jeho stavy jsou někde na úrovni 50. a 60. let.
►►► http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/176466-sled-obecny
Soil conservation service (Ústav ochrany půdy): V Evropě ojedinělá instituce založená 1907. Provádí praktická opatření proti erozi a degradaci půdy, mapování eroze na Islandu a výzkumnou činnost na tomto poli. Velmi úzce spolupracuje se zemědělci, kteří se rozhodnou pro obnovu vegetace na svých pozemcích (např. dodává semena a příspěvek na hnojivo). 11 km od města Hella v Gunnarsholtu.
►►► http://landbunadur.rala.is/landbunadur/wglgr.nsf/key2/english2.html
Sólheimar: Ekovesnička a camphill s asi 100 obyvateli 40 km severně od města Selfoss. Vlastní produkce biozeleniny, lesnická bioškolka, kavárna, hostel certifikovaný jako šetrný pro životní prostředí a další projekty.
►►► http://www.gen-europe.org/addresses/EVindex.html
Snæfellsas Community: Sedmičlená komunita žijící v Hellaru na Snæfellsnesu, pěstuje vlastní biozeleninu a provozuje hostel certifikovaný jako příznivý životnímu prostředí.
►►► http://www.kolvidur.is/english/
Sorpa: Zajišťuje sběr a třídění odpadu v oblasti Reykjavíku.
►►► http://www.sorpa.is/en/user/home
Surtsey: Ostrov vytvořený sopečnou činností v 60. letech, dnes velmi přísná přírodní rezervace, ve které výzkum zajišťuje a vědecké články a shrnující publikace vydává The Surtsey research society.
►►► http://www.surtsey.is/index_eng.htm
Systém lovných kvót: Začal se vyvíjet od roku 1983 jako reakce na klesající stav populace tresky. Jeho hlavním cílem je stanovit maximální hmotnost všech ulovených ryb v daném roce, která je pak rozdělena pro jednotlivá plavidla. Maximální vylovené množství bylo 25 % z odhadu celkového množství tresek ve vodách Islandu, který učinil Marine research institute. Tento podíl se však ukazuje jako příliš velký, pročež bylo celkové množství ulovených ryb v posledním roce sníženo ze 190 000 t na 130 000 t tresky.
►►► http://www.grapevine.is/default.aspx?show=paper&part=fullstory&id=1852
The Reykjavík Grapevine: Anglicky psaný čtrnáctidenník uveřejňuje často články o životním prostředí.
►►► http://www.grapevine.is/
Velryby: Světový zákaz lovu velryb vstoupil v platnost v roce 1982. Island přestal komerčně lovit velryby v roce 1989. Lov byl obnoven v roce 2003 a za 4 roky bylo uloveno necelých 200 velryb, o jejichž maso ale nebyl zájem ani na Islandu ani v zahraničí, odůvodnění lovu jako nástroje vědeckého poznání bylo zahraniční vědeckou komunitou shledáno jako neopodstatněné. Ministerstvo rybářství proto zřejmě od komerčního lovu znovu upustí. Zejména 3 nevládní organizace se zabývají ochranou velryb.
►►► http://www.wdcs.org/
►►► http://www.ifaw.org/ifaw/general/default.aspx?oid=123314
►►► http://www.greenpeace.org/international/campaigns/oceans/whaling/icelandic-whaling
Veraldarvinir (Worldwide friends): Nevládní organizace pracující s dobrovolníky z celého světa často na projektech souvisejích s životním prostředím. Hostí i programy EU Evropská dobrovolná služba a Leonardo da Vinci.
►►► http://www.wf.is
Veřejná doprava: V Reykjavíku se prudce zvyšuje počet osobních automobilů, tento rok připadá 610 aut na 1000 obyvatel. Radnice se snaží jejich počet snížit pomocí bezplatných jízd pro studenty, wireless připojením, novinami a kávou v některých spojích.
►►► http://www.grapevine.is/default.aspx?show=paper&part=fullstory&id=1755
Vodík: V Reykjavíku byla otevřena první vodíková čerpací stanice na světě v roce 2003. Vodík získaný elektrolýzou (elektrická energie pochází z geotermálních a vodních elektráren) z vody používaly 3 autobusy městské hromadné dopravy. V roce 2008 by je měla následovat loď pro pozorování verlib a jednou možná celé islandské loďstvo.
►►► http://www.newenergy.is/newenergy/en/
WWF: Islandu a jeho okolí se dotýkají zejména Arctic programme a North-East Atlantic Ocean Programme ale vyjadřuje se i k dění na pevnině.
►►► http://www.panda.org/about_wwf/where_we_work/europe/what_we_do/arctic/index.cfm
►►► http://www.panda.org/about_wwf/where_we_work/europe/what_we_do/ne_atlantic/index.cfm