Podle výzkumu, který na Islandu proběhl, jsou domácí i zahraniční turisté připraveni platit vstup na nejznámější turistické atrakce Islandu, jako například na vodopád Gullfoss. Získané peníze by byly využity na zvelebování těchto míst a na zlepšování služeb turistům.

María Reynisdóttir se dotazovala 252 turistů, kteří navštívili vodopád Gullfoss a národní park Skaftafell, zda by byli ochotni zaplatit přiměřené vstupné. Dvaadevadesát procent odpovědělo kladně. Informovaly o tom celostátně vydávané noviny Morgunbladid.

Zavedení vstupného by přineslo zisk ve výši až 100 milionů Islandských korun.

Díky každoročnímu nárůstu turistů na Islandu se už delší dobu ozývají hlasy na zvadení vstupného na přírodní památky. Díky vstupnému by se mohlo podařit omezit počet návštěvníků a tím přispět k vyšší ochraně přírody.

Reynsdóttir si však nemyslí, že by bylo správné prostřednictvím vstupného limitovat počet návštěvníků, jelikož hlavním cílem národních parků je umožnit lidem přístup do přírody. Podle jejího názoru by mělo být vstupné využito k úpravě turistických cest, jejich značení a lepšímu zázemí turistů.

Zastánci vstupného jako hlavní argument uvádějí, že vstupné do národních parků je již běžné v USA, Kanadě nebo na Novém Zélandu.

Vybírání vstupného však není bez překážek. Jelikož je na Islandu velmi otevřená krajina, muselo by dojít k vybudování zábran, například plotů, aby se neukáznění turisté nevyhýbali placení. Tyto zábrany by ovšem měly negativní vliv na ráz krajiny a na zážitky návštěvníků. Jako možnost, jak se tomuto vyhnout, se jeví dobrovolné vstupné, jelikož lidé většinou dají rádi peníze dobrovolně, když vědí, že budou použity k ochraně přírody, míní Reynisdóttir.