Půl roku po zahájení ražeb na Islandu už naše týmy z divize 5 vyrazily pětinu celkové délky dvou silničních tunelů v kraji Nordurland. Tunel od města Siglufjörduru se už protáhl do 1200 metrů a tunel u Ólafsfjörduru překročil hranici jednoho kilometru.
Ražba tunelů s nadložím kolem 400 m probíhá ve složitých geologických podmínkách, které se během několika záběrů často mění. Raziči proto každých 25 m vrtají průzkumné předvrty, aby indikovali následné geologické podmínky a zjistili, zda se před čelbou nenachází spodní voda, jejíž přítok by mohl postup prací zpomalit. „Za poslední dva měsíce jsme na obou tunelech průzkumnými vrty zastihli přítoky o vydatnosti kolem 1200 l/min. Museli jsme zastavit ražbu a zahájit injektáže, a to náš postup výrazně zpomalilo zvláště na tunelu Siglufjördur,“ popsal práce na Islandu vedoucí projektu Ing. David Cyroň. „Raziči provádějí injektáže skály pomocí zařízení Unigrout EH45 200 od firmy Atlas Copco a v ražbě pokračují po utěsnění přítoků vody pomocí cementové směsi. Tento postup je pro nás úplnou novinkou, i když ve skandinávských zemích jej využívají docela běžně.“
Rychlé proražení tunelu Siglufjördur je přitom z hlediska projektu klíčové. Fjord Hedins, do kterého tunel ústí, je velmi nehostinné místo, otevřené moři a po většinu roku pokryté vrstvami sněhu. Po prorážce v něm náš partner ve sdružení, společnost Háfell, vybuduje náspy a most přes říčku Héðinsfjarðará. Tým divize 5 v něm potom postaví provizorní zařízení staveniště a zahájí protiražbu na tunelu Ólafsfjördur v délce asi 1500 m.
Pracovníci Metrostavu si už na dalekém Islandu zvykli. Při ustáleném režimu střídání turnusů létají z Prahy na mezinárodní letiště v Keflavíku, které je asi 60 km vzdálené od hlavního města Islandu, Reykjavíku. Odtud je autobusy převážejí přes celý Island asi 450 km na sever do jejich přechodných domovů, kde se již docela sžili s místní komunitou. Starousedlíci k nim přistupují velmi vstřícně, i když si zpočátku zachovávali odstup - možná i proto, že měli problémy zvyknout si na „obtížně vyslovitelná“ česká jména.
„Už se těšíme na konec května, kdy by na severu Islandu měla definitivně skončit zima. Podle místních prý nebyla ničím neobvyklá a patřila spíš k těm nejmírnějším, ale my jsme při ní zažili několik sněhových bouří, kdy člověk vidí před sebe jen na několik metrů a prudký vítr ho kácí na zem,“ popisuje Ing. Cyroň a dodává: „Tak se jen těšíme, co nás tu bude čekat dál.“