V noci z 22. na 23. ledna jsme si mohli připomenout 50. výročí počátku erupce na ostrově Heimaey, a protože trvala půl roku, můžeme si ji připomínat až do letošního července. Výbuch byl velkým překvapením, protože Vestmannské ostrovy byly považovány za sopečně neaktivní.

Ihned po začátku erupce byla zahájena grandiózní evakuační operace, kdy během jednoho dne bylo evakuováno veškeré obyvatelstvo (přes 5 000 lidí) na pevninu. K úspěchu paradoxně přispělo velmi nepřiznivé počasí předcházející erupci, kdy rybářské lodě nemohly vyplout a byly shromážděny v přístavu. Nemocní lidé byli evakuování letecky.
Plocha ostrova se zvětšila zhruba o 20% a byla zničena podstatná část města (asi 400 domů). Tekoucí láva hrozila uzavřít přístav, čímž by ho prakticky zlikvidovala. Islanďané proto použitím nejprve hasičských stříkaček a později výkonných lodních čerpadel ochlazovali čelo lávy a tím vytvořili val, který proud lávy odklonil.

Po skončení erupce se obyvatelé vrátili (už ne všichni, asi zhruba o tisíc méně – tito lidé si mezitím našli práci na pevnině) a začali s čištěním a obnovou města. Shodou okolností nejmladší výstavba domků na východní straně byla nejvíce zničena a domy zde nebyly opraveny.

Pro připomínku celé události bylo před deseti lety na úpatí nově vzniklé hory – Eldfell (Ohnivá hora, 220 m n.m.) zbudováno muzeum. Jeho budova stojí přímo nad jedním ze zničených domů. Expozice je interaktivní se spoustou působivých fotografií a několika dokumentárními filmy z průběhu erupce a evakuace.

Pokud chcete ostrov navštívit, můžete využít letadlo z letiště Bakki (příšerně drahé ☹) nebo absolvovat asi půlhodinovou plavbu trajektem z přístavu Landeyjahöfn, který se nachází asi 15 km od známého vodopádu Seljalandsfoss. Trajekt pendluje mezi „pevninou“ a ostrovem několikrát denně a cena loděnky je za babku.

Další podrobnosti o erupci:
Heimaey – Wikipedie (wikipedia.org)
https://www.eldheimar.is/?lang=en

(Poznámka: část fotografií jsou reprodukce z muzea, ostatní autora)
Jan Sucharda