část 2
Kolmo na Bjólfsgatu je krátká ulička Öldugata a na ní tři domy:
Baldurshagi stál původně o něco dále. V roce 1882 ho značně poškodily záplavy, při této katastrofě zahynuly dvě děti. Jejich rodiče poté dům přestavěli do současné podoby. V roce 1917 se v Baldurshagi narodil hudební skladatel Jón Þórarinsson (1917 – 2012). Vedle se nachází Kattholtneboli Oddatangi. Oba jsou spíše dánského než norského typu, s nízkými zdmi a strmou střechou. Třetím domem je Framnes - viz foto, dovezený v rozloženém stavu z Norska na objednávku okresního komisaře Ari Arnaldse. Místo, kde se nachází Öldugata bylo považováno za nebezpečné, neboť voda při přílivu zasahovala až k základům domu. Od roku 1937 se stal Framnes sídlem faráře.
Na konci ulice Norðurgata stojí dvě dřevostavby norského původu. Framtíð byl postaven v roce 1920. Nejprve v něm byl obchod Jóna G. Jónassona, od 1930 do 1972, poté v něm sídlil obchod družstva Hérað až do roku 1988. Nyní slouží jako hotel Aldan a restaurace v přízemí je neustále obležena turisty. Protější dům Láruhús dostal jméno po dceři skladatele Bjarni Þorsteinssona Lauře, byl postaven norským obchodníkem Rolfem Johansenem. Je to typický dům ve stylu horské chaty, který nezaznamenal příliš mnoho přestaveb kromě obložení vlnitým plechem.
Vydáme se na jižní stranu Lónið, před mostkem nás zaujme v ulici Suðurgata modrý dům. Sloužil jako lékárna. Nechal si ho postavit dánský lékárník Hans Jörgen Ernst (1862 – 1929), který v něm zároveň bydlel a pronajímal podkrovní místnosti. Lékárna je spojena se strašidelným příběhem „Inženýr z Aberdeenu“.
https://mysticiceland.com/a-murdered-sailor-haunts-the-sheriff-investigating-his-death/
Stará nemocnice byla postavena z iniciativy lékárníka Ernsta, projekt byl financován z veřejných prostředků Islandu a Dánska. Budova od Mandala byla zakoupena v rozebraném stavu a připravená k opětovnému smontování norskými řemeslníky na Islandu. Až do roku 1963 byly u nemocnice chovány krávy, což je důkazem islandské víry v blahodárné účinky mléka. Budova byla v nedávné době renovována a slouží Hafaldan HI hostelu. Stejné společnosti patří i Hafaldan Harbour Hostel sídlící v budově z 60tých let, kde byly ubytovány pracovnice zpracovávající sledě. V jednom pokojíku jich spalo šest, nyní se zdá malým i pro dva lidi.
Hned na začátku ulice Austurvegur stojí nápadný dům vybudovaný v roce 1908 knihovníkem Lárusem Tómassonem, otcem skladatele Ingi T. Lárussona. Pak prošel rukama šestnácti vlastníků a několika nájemníků. Byl tu obchod s knihami, hudební škola, pošta, dílna švece, kancelář taxikáře, kiosek, nakonec byl rozdělen na menší bytové jednotky. Ale po většinu času až do dneška sloužil jako hotel a restaurace pod jménem Hotel Snæfell.
Vedlejší malý dům původně stál až mnohem dál v Þórarinstaðaeyrar, ale v roce 1900 byl přenesen do centra města. Vlastník Árni ho rozšířil o 3 metry, aby získal prostor pro obchod Litla búð. Později tu byla mlékárna, rybárna, švec i kadeřnictví.
Pitoreskní Vinaminni z roku 1900. Majitel emigroval do Ameriky, aniž by dům před svým odjezdem prodal. Švadlena Rósa Vigfúsdóttir zde pak provozovala své řemeslo se třemi učnicemi. Po roce 1930 tu zřídila penzion a restauraci.
Dalším domem je Flatey – typický islandský dřevěný dům obložený vlnitým plechem, stojící na betonových základech. Byl postaven v roce 1927 až po „sleďovém boomu“
Dům v Austurvegur č.12 byl postaven v roce 1896 vedoucím obchodu Larsem Inslandem. Později byl zakoupen Ženským institutem a od roku 1928 sloužil jako první domov pro seniory na Islandu.
Steinholt z roku 1907 byl postaven vdovou Jóhanna Steinholta, sloužil původně jako obytný dům, pak se stal hotelem a obchodem. Od roku 1976 je sídlem hudební školy.
Jak patrno z letošní fotografie, dům mění barvu a vzhled, zda i účel, to si ověříme příští rok
Před zatáčkou stojí Einsdæmi z roku 1907, typický islandský dům obložený vlnitým plechem na betonových základech, podobá se norským stavbám, ale ve stylu je jednodušší. Vyrůstala zde první žena – členka parlamentu Východního Islandu – Arnbjörg Sveinsdóttir.
Breiðablik byl postaven v roce 1902 jako Spolek střídmosti Aldahvörf, později byl užíván jako obchod nebo rezidence. Byl to jediný dům v Seyðisfjörðuru s mansardovou střechou.
Bohužel tento dům postihla katastrofa v podobě sesuvu půdy v prosinci 2020. Nyní po něm zbylo prázdné místo…
V roce 1907, kdy probíhal v Seyðisfjörðuru stavební boom, vyrostl také Skaftafell, nechal ho vystavět zlatník Bjarni Sigurðsson jako svoji rezidenci i zlatnickou a krejčovskou dílnu. Od roku 1953 až do roku 1970 byl Skaftfell hostelem pro norské námořníky. Nyní slouží jako restaurace a art centrum.
Pokračování příště :-) Tentokrát zavítáme do Technického muzea před jeho zničením sesuvem půdy v roce 2020