17. června 1944, v den narozenin Jóna Sigurðssona, se sešel Alting u Skály zákonů na Sněmovní pláni, jeho předseda vyhlásil ústavu republiky a poslanci zvolili v tajné volbě – nikoli jednomyslně – jejího prvního prezidenta, dosavadní prozatímní hlavu státu Sveina Björnssona.

Na Sněmovní pláni se shromáždilo kolem 25 000 lidí, pětina národa, a po oficiálním ceremoniálu se za vytrvalého deště u řeky Öxará, rozvodněné po noční průtrži mračen, konaly velkolepé oslavy a projevy s gratulacemi zahraničních vyslanců, sborovým zpěvem, recitací básní a sportovními hrami. Král Kristián X. přispěl k oslavě kýženého dne telegramem, v němž vyjádřil politování nad tím, že se s ním islandský lid rozchází za stávajících poměrů, nicméně mu popřál vše nejlepší. Sídlem prezidenta se staly Bessastaðir, někdejší usedlost Snorriho Sturlusona, poté dlouho sídlo korunní vrchnosti a na čas latinská škola.

Podle knihy Dějiny Islandu Heleny Kadečkové