Příběh norského krále a světce na pozadí historických událostí začátku 11. století

Sága o svatém Óláfovi (Óláfs saga helga) z pera Snorriho Sturlusona je nejznámější královskou ságou a nejslavnější z dochovaných staroseverských biografií norského krále Óláfa Haraldssona (cca 995 – 29. 7. 1030), ve své době známého také jako Óláf Tlustý.

Po smrti získal přízvisko Óláf Svatý a stal se nejvýznamnějším norským světcem a patronem Norska. Snorri Sturluson na jeho životním příběhu mistrně ukazuje přerod mocichtivého dobyvačného vikinga v pokorného světce a zároveň detailně přibližuje historické události začátku 11. století. Sága tvoří nejdůležitější součást souboru královských ság Heimskringla („Okrsek zemský") a vychází v odborně zredigovaném překladu Ladislava Hegera.

Snorri Sturluson byl nejvýraznější postavou islandské politiky a literatury první poloviny 13. století, posledního období samostatného islandského státu a zároveň doby vrcholného rozkvětu islandského písemnictví. V letech 1215–18 a 1222–31 zastával nejvyšší úřad v zemi, byl zákonopravcem altingu. Účastnil se bojů o vládu nad Islandem, vedoucích ke ztrátě nezávislosti na norském králi, a coby básník a učenec dovršil nejlepší tradice islandské literatury. Krom Heimskringly je mu připisováno autorství Ságy o Egilovi a tzv. prozaické či Snorriho Eddy.

Nakladatelství Garamond v předchozích letech v překladu Ladislava Hegera vydalo islandskou rodovou ságu o neohroženém hrdinovi jménem Gretti – Sága o Grettim a Staroislandské ságy, které vyvolaly mimořádný zájem čtenářů.

Vydává Garamond, ze staroislandštiny přeložil Ladislav Heger, redakci nového vydání provedly Marie Novotná a Petra Zikmundová; 280 stran, doporučená cena 320 Kč.

Ukázka z knihy:

1 Óláf, syn Haralda Grenského, vyrůstal u svého otčíma Sigurða Svině a u své matky Ásty. Hrani, který na svých výpravách navštívil daleké země, Óláfa vychovával. Óláf byl krásného vzhledu a již v mládí vynikal odvážnou myslí, bystrým postřehem a hbitou řečí. Sigurð Svině byl znamenitý hospodář. Své lidi stále zaměstnával a sám často dojížděl dohlédnout na pole a louky nebo na dobytek a také na řemeslníky. Byl zkrátka všude, kde bylo něco na práci.

2 Stalo se jednou, že si král Sigurð chtěl vyjet z domu, na dvorci však nikdo nebyl. Řekl tedy Óláfovi, aby mu osedlal koně. Óláf šel do chlívku, vybral tam nejsilnějšího kozla, přivedl jej domů a osedlal ho královým sedlem. Pak řekl otčímovi, že kůň je již připraven. Sigurð vyšel, a když viděl, co Óláf provedl, pravil: „Nechceš zřejmě přijímat ode mne rozkazy a také tvoje matka si, myslím, přeje,abych ti nedával rozkazy proti tvé vůli. Je vidět, že nejsme stejné povahy. Ty budeš mnohem ctižádostivější, než jsem já.“ Óláf neodpověděl, jenom se usmál a odešel.

Nakladatelství Garamond: www.e-garamond.cz
Instagram: www.instagram.com/garamond_nakladatelstvi