Každý národ si v zájmu své národní identity rád vytváří různé mýty o vlastní historii a jejích významných postavách. Výjimkou nejsou ani Islanďané a jejich sebeobraz nezávislého, soběstačného a svobodomyslného národa, který se nenechal nikdy nikým podrobit. Ty nejdůležitější se samozřejmě vážou k tématům jako je ztráta a znovunabytí suverenity. Jenže pojem národa fakticky vznikl až v 19. století, a jak dobře víme, dodnes se za ním skrývají s oblibou ambice úplně jiné a mnohem více osobní. Tím víc to platilo o Islandu 13. století, kdy země přijala vládu norského krále a kdy také byla sepsána klíčová část staroislandských ság, z nichž dnes čerpáme své představy o celém severském středověku. Není přitom pochyb, že tehdejší situace na podobu těchto textů měla podstatný vliv. Naštěstí se nám dochovaly i texty s bezprostředním svědectvím o tomto pohnutém období.

První dvě třetiny třináctého století představovaly v dějinách Islandu dramatické období, označované podle nejvýznamnějšího aristokratického rodu jako věk Sturlungů. Docházelo v něm ke krvavým bojům a k zásadním společenským a politickým změnám, ale také k rozmachu kultury a písemnictví. Způsob, jakým Islanďané definovali svou identitu, prošel v této době určitými změnami, ale zároveň si zachoval i výrazné prvky kontinuity. Všechny tyto aspekty věku Sturlungů se odrážejí v takzvaných "ságách o současnosti", zapsaných zpravidla pouhých několik desetiletí poté, co události proběhly. Texty proto nabízejí bezprostřední vhled do názorů a hodnot ústředních osobností tehdejšího politického a kulturního života. Tato kniha čtenářům předkládá vůbec první české překlady textů tohoto žánru, doplněné o kulturně-historický úvod a studii zaměřenou na vztah mezi dějinnými událostmi, kulturní pamětí a narativními prameny.

https://e-shop.ff.cuni.cz/ffuk/eoc/product/139878

Rozhovor s Lucií Koreckou a Jiřím Starýn
Recenze knihy na seververu iLiteratura
Recenze knihy na webu Skandinávského domu