recenze "na první pohled"
Nakladatelství LEDA vydalo dlouho očekávaný Česko-islandský slovník. Jeho hlavním autorem je Helgi Haraldsson, islandský bohemista a rusista, profesor Univerzity v Oslo, který studoval i v Praze a proslavil se mimořádně propracovanými slovníky - především rusko-islandským, ale i norsko-ruským, které se staly na poli klasických tištěných slovníků vskutku průkopnickými díly. Jeho aktuální dílo redigovala Marta Bartošková, Lenka Zimmermannová a Haukur Jóhannsson. Kdo se trochu pohybuje v oboru, bude asi tušit, že kompetentnější odborníky pro tento úkol by hledal těžko.
O plánech na islandsko-český překladový slovník se začalo v Praze mluvit už bezmála před dvaceti lety. Různí zájemci o tuto veskrze nevděčnou práci se nakonec vydali různými cestami. V roce 2008 vydal svůj tištěný Islandsko-český slovník Vojtěch Kupča. Jeho kvalita a obsažnost byla pro nevelkou komunitu islandštinářů velmi milým překvapením. Zahrnuje i pozoruhodné množství terminologie, hovorových výrazů a frází, a dodatečně je také dostupný na internetu. Doplňuje ho i přehled gramatiky moderní islandštiny. Do zcela pozoruhodného projektu se také vyvinul původně nadšenecký internetový projekt "Islandsko-českého studijního slovníku" Aleše Chejna, provozovaný na adrese https://hvalur.org, který se po letech také dočkal tištěné podoby v nevelkém nákladu, ale jeho hlavní přednosti vyniknou nejvíce právě na internetu. Tento elektronický slovník je vlastně neustále vyvíjen, rozšiřován a vylepšován a z původně amatérského slovníčku se rychle vyvinul v dílo takřka profesionální úrovně, které nejen dohnalo, ale v mnoha směrech nejspíš i znatelně předehnalo mnohá špičková světová lexikografická díla z produkce akademiků i komerčních subjektů. Dnes nabízí nejen propracované vyhledávání, ale i nahrávky autentické výslovnosti, tabulky s kompletním skloňováním a časováním islandských slov, příklady z textových korpusů, odkazy na synonyma, složeniny a tematicky příbuzné výrazy či kolokace. Samozřejmostí je transkripce výslovnosti, přehled syntaxe (valence) i idiomatických výrazů. Jako bonus řadu hesel doplňují ilustrace v podobě fotografií či vlastních autorských kreseb. Kromě poměrně průkopnického technického provedení a nevídaných vlastností je na něm ovšem též znát značná pečlivost obsahová. Patrně nejpozoruhodnější na celém díle je navíc fakt, že veškerá data jsou komukoliv zcela volně a bezplatně k dispozici pod licencí Creative Commons.
Za těchto okolností je velmi praktické i pragmatické, že se nakladatelství LEDA primárně pustilo do vydání stále chybějícího slovníku česko-islandského, a to navíc slovníku určeného jak českým tak islandským rodilým mluvčím. To s sebou nese i jisté drobné nevýhody, ale výrazně zvětšuje tržní uplatnění takového počinu na už tak směšně malém poli potenciálních uživatelů.
Většina doprovodných textů slovníku je tedy pochopitelně dvojjazyčná. Týká se to třeba i stručného úvodu, který osvětluje okolnosti vzniku slovníku a poskytuje cenné odkazy na řadu velmi užitečných internetových příruček a zdrojů informací o češtině i islandštině, včetně výše zmíněných slovníků. Následuje stručný návod k použití slovníku, včetně seznamu zkratek a značek, který rozhodně není v případě sofistikovaných slovníků Helgiho Haraldssona jen nepodstatnou a nadbytečnou formalitou. Základní vysvělivky jsou přehledně vypsány též na obou předsádkách knihy. Za heslářem následují cenné dodatky: islandsky psaný stručný přehled specifik češtiny a českého jazykového prostředí, české výslovnosti a gramatiky, a analogický, česky psaný stručný popis islandštiny (kde najdete i několik vět převzatých z našeho klubového Průvodce!), islandské výslovnosti a gramatiky. Vzhledem ke komplikovanosti gramatiky obou jazyků a malému rozsahu stran jsou pochopitelně zmíněné přehledy značně zjednodušené a neúplné - jde přeci jen o slovník a nikoliv gramatiku, takže poskytují jen přehledy potřebné pro heslář slovníku, který sem hojně odkazuje. Přesto (či možná právě proto) zde nalezneme místo složité teorie především až obdivuhodné množství praktických detailů, které naopak teoretici ve svých gramatikách občas paradoxně opomíjejí. Knihu uzavírá stručný výpis nejdůležitějších pramenů, z nichž autor slovníku čerpal.
Hlavní součástí slovníku je pochopitelně samotný heslář, v nemž se nejvíce projeví lexikografické umění zkratky Helgiho Haraldssona. Pomocí systematických značek se uživatel snadno a rychle dopracuje k přesnému vzoru, podle nějž se dané slovo skloňuje či časuje. Jako jeden z mála slovníků systematicky rozlišuje i detaily, jako je přítomnost či nepřítomnost koncovky -i v dativu silných islandských podstatných jmen mužského rodu. Propracovaný systém značek, zkratek a odkazů efektivně šetří místem na papíře, jak je u Helgiho slovníků zvykem, a umožňuje tak na relativně malém prostoru tištěného slovníku umístit obdivuhodné množství praktických informací. Skutečnost, že je slovník určen nejen českým, ale i islandským uživatelům, se projevuje mimo jiné přítomností informací, které se z pohledu rodilého mluvčího češtiny můžou jevit jako zbytečné plýtvání prostorem - např. odkaz sekundárního hovorového významu slova "občanka" na výraz "občanský průkaz". Pro Islanďana, snažícího se zorientovat v hovorové češtině, je to informace naopak zcela nedocenitelná.
Jak naznačuje poslední zmíněný příklad, nevyhýbá se slovník zdaleka ani jazyku neformálnímu a hovorovému, a dokonce se snaží zachytit i různé jazykové varianty (např. oddech/oddych, sekera/sekyra apod.). Najdeme tu hesla jako "kecat", "kecnout", "kecka", "kejhák" nebo "kejklat". Nechybí ani moderní výrazy jako "tablet" či technické pojmy jako "tabulátor". Žádný slovník pochopitelně nikdy není úplný a nemůže obsáhnout celou slovní zásobu ani všechny variety jazyka, natožpak odbornou terminologii, zvláště když je omezen prostorem na papíře - takže tu najdeme třeba i pojmy jako "tágo", ale už chybí zmínka, že se jedná také o slangový výraz pro taxi. U všech hesel jinak pochopitelně najdeme výklad jejich různých možných významů i typických vazeb, ale i obratů, frází a kolokací, v nichž daný výraz často figuruje. Vzhledem k autorovu umění zkratky tak není divu, že se napohled tak tenký a malý slovník (430 stran reálného textu ve formátu A5, heslář zabírá 359 stran) může chlubit 53200 českými hesly a 72600 islandskými ekvivalenty, tedy rozsahem spíše nad rámec běžného středně velkého slovníku. Přesto není v hesláři použito nijak drobné písmo a sazba se drží v mezích rozumně velkých okrajů, takže se se slovníkem bude dobře pracovat i uživatelům, kteří už mají běžný studijní věk dávno za sebou. Slovník je poctivě vázán v pevných lesklých deskách a obsahuje jednu všitou stužkovou záložku.
Účastníci posledního Islandského dne měli možnost zaznamenat malý návod, jak rychle zjistit užitečnost islandského slovníku pro mluvčí jiných jazyků: pokusit se zjistit, jak do islandštiny přeložit slovo "ocas". Islandština totiž pro tuto část těla nemá jen jedno slovo, ale hned několik výrazů, které se - na rozdíl od českých synonym jako "ohon", "oháňka" či "chvost" - stále aktivně používají a důsledně rozlišují podle toho, o jaké zvíře (či věc) se jedná, či jaký tvar a podobu takový ocas má. Můžeme se tedy podívat na zpracování hesla "ocas" v tomto slovníku:
Po všem, co tu bylo o slovníku a jeho autorovi řečeno, asi nijak nepřekvapí, že zde najdeme v perfektní stručnosti snad vše, co může běžný smrtelník potřebovat, a to na pouhých šesti řádkách. I když propracovanost různých hesel se může ve slovnících značně lišit, v tomto případě se nepochybně můžeme spolehnout na to, že nejde o výjimku, ale pravidlo. Se stejnou pečlivostí slovník zachycuje jak sémantiku, tak morfologii, syntax (valenci), frazeologii či nejdůležitější kolokabilitu každého slova v hesláři (viz další ukázky na konci). Výslovnost je explicitně uváděna jen tam, kde se liší od běžných pravidel shrnutých v dodatcích - čeština i islandština mají přeci jen výslovnost poměrně pravidelnou.
O tom, že se autor nespoléhá jen na extrahování informací z jiných příruček, svědčí například takový detail, jakým je jasný popis výjimek z islandské výslovnosti "ll", který jsem osobně zatím v takovéto úplnosti marně hledal i v největších a nejpodrobnějších islandských odborných monografiích věnovaných výslovnosti současné islandštiny. V tomto slovníku je přitom výslovnosti věnováno sotva více než pouhé dvě stránky!
Není pochyb, že Česko-islandský slovník Helgiho Haraldssona je skvělým doplňkem stávající nabídky slovníků mezi češtinou a islandštinou. Říká se, že v každém slovníku je vždy nějaká chyba (nebo aspoň nepřesnost), ale lze předpokládat, že v tomto ji případný hnidopich bude patrně hledat dlouho. Pro všechny nadšence do islandštiny i Islandu, ať už amatérské či profesionální, je nepochybně velkým privilegiem, že mezi těmito dvěma tak okrajovými a komerčně nezajímavými jazyky existují tak kvalitní a propracované slovníky, kterým se málokdy vyrovnají i slovníky mezi jazyky velkými a atraktivními. Jméno Helgiho Haraldssona (i ostatních redaktorů tohoto slovníku) je na tomto poli navíc neopominutelnou značkou a zárukou kvality - zárukou, která snad ještě mohla chybět těm nejméně důvěřivým mezi studenty a překladateli těchto dvou jazyků.
