"Když vstoupil do světnice, seděl Thorkel za stolem a pil. Nad roztrhaným pláštěm, který měl Gretti přes sebe, se dali všichni do smíchu. Smích však utichl, když Gretti položil na stůl medvědí tlapu."
Nakladatelství Garamond přichází s novým vydáním Ságy o Grettim, která poprvé vyšla v českém jazyce v roce 1957. Ze staroislandštiny ji přeložil Ladislav Heger (1902 - 1975), český překladatel z germánských jazyků, který je podepsán i pod dalšími ságami: Sáze o svatém Olavu (1967) a Staroislandských ságách (1965), které ve stejném nakladatelství znovu vyšly v roce 2015, jsou v současné době zcela rozebrány a uvažuje se o dotisku.
Islandská rodová sága o Grettim, složená ve 12. nebo na začátku 13. století, podává obraz rodového zřízení, které v 10. století zavedli na Islandu norští vystěhovalci: nesváry mezi jednotlivými rody podléhají zákonu krevní msty, mírněného jen stěží rodovými sněmy. Hrdinou ságy je příslušník jednoho z předních rodů, nepřemožitelný Gretti. Jeho odsouzení k vyhnanství je těžkou křivdou, k níž dochází pro křivé nařčení těch, kterým pomohl v jejich nouzi. I jako psanec však vykonává jeden hrdinský čin za druhým, nad svými soky totiž vyniká silou, rozumem i vtipem. Nad zběsilými válečníky berserky, ohrožujícími majetek i čest lidí, vítězí s nevídanou duševní převahou. Gretti nevysvobozuje lidi jen z moci lidských zlosynů, ale i z moci zloduchů záhrobí a mýtů. Fantaskní prvky a humor, se kterým jsou Grettiho dobrodružství líčena, oživují typicky lakonický styl ság, který svým ornamentálním charakterem souzní s dobovým vikingským uměním.
Vazba: Pevná s přebalem
Stran: 264
ISBN 80-7407-469-1
Cena: 295,-
Expedice: 10. 4. 2020
Nakladatelství Garamond
vzniklo v roce 1997 a do konce roku 2013 vydalo téměř 400 titulů se zaměřením především na překlady z francouzské a frankofonní literatury a současné izraelské literatury, dále se nakladatelství specializuje na dvojjazyčné knihy, komiksy a detektivky. Snažíme se čtenářům zprostředkovat to nejlepší z francouzsky a hebrejsky psané literatury, napětí v detektivních řadách edice Černá káva i nabídnout vzdělání v cizích jazycích prostřednictvím řady Bilingua.
Rozhovor s redaktorkou Petrou Zikmundovou
Jak se Garamond dostal k novému vydání Ságy o Grettim a jak jste se k němu dostala vy?
Milovníci staroislandské literatury nejspíš vědí, jak obtížně se ságy na našem trhu shánějí. Téměř všechny Hegerovy překlady ság vyšly v 60. letech a člověk musí mít opravdu štěstí, aby na některé z těchto vydání narazil v antikvariátu. Na tuhle neutěšenou situaci reagoval Garamond už v roce 2015, kdy vydal sbírku Staroislandských ság, nově zredigovanou pod vedením Marie Novotné. Nové vydání nesehnatelné Ságy o Grettim následovalo letos a redakci jsem dostala na starost já jakožto skandinavistka a jediný zaměstnanec.
Studovala jste na FF UK skandinavistiku, máte k této sáze nějaký osobní vztah už z dřívějška? Oslovila vás něčím zvláštním během práce?
Během studií skandinavistiky jsem se se ságami samozřejmě setkala, ale přiznám se, že jsem k nim přistupovala hlavně jako k základu nezbytnému pro porozumění veškeré následující severské literární tvorbě. Ságový styl je velmi specifický, zejména svou celkovou úsečností a zároveň ornamentalitou určitých pasáží, a dodnes k němu odkazují i současní autoři. Konkrétně Ságu o Grettim jsem během redakce četla poprvé a překvapil mě všudypřítomný humor, s jakým jsem se u jiných ság nesetkala. Grettiho příběh je dobrodružný a zábavný, doplněný o fantastické, pohádkové motivy, člověk je pořád napjatý, co se bude dít dál. Myslím, že zrovna Sága o Grettim je ideální pro čtenáře, kteří se se ságami chtějí teprve seznámit.
Jaké redakční úpravy bylo třeba v textu Ladislava Hegera provést, v jakém rozsahu a jak jste k nim přistupovali?
Ladislav Heger do textu při překladu výrazně zasahoval, osekával například košaté genealogické pasáže, které v ságách patří k představování postav, vynechával některé reálie nebo ve skaldských verších tzv. kenningy, mnohdy složité básnické opisy, nesrozumitelné čtenáři bez podrobných znalostí dobové reality a severské mytologie. Redaktoři nového vydání Staroislandských ság upravovali Hegerův překlad tak, aby text přiblížili originálu, a zprostředkovali tak čtenářům lepší představu o původní podobě ság. U Ságy o Grettim jsem se rozhodla Hegerovy úpravy zachovat, a to jak z kapacitních důvodů, tak proto, že zjednodušená verze je přístupnější širšímu publiku. Podává sice mírně zkreslený obraz toho, jak původní ságy opravdu vypadají, na druhou stranu ale vynikne samotný příběh, který možná pro staroseverskou literaturu nadchne i čtenáře, kterého by například zdlouhavé genealogie mohly odradit. K redakci jsem tedy přistupovala šetrně, úpravy jsem v podstatě omezila na aktualizování češtiny Hegerova jinak skvělého překladu.
Takže se jedná víceméně o původní Hegerův překlad, který tentokrát neprošel žádnou revizí samotného obsahu, např. ve srovnání s originálními texty?
Ano, opravdu jde o pouze jazykově zaktualizovanou verzi původního Hegerova překladu. Jsme si vědomi toho, že pro odborníky a zájemce o staroseverskou literaturu je to do určité míry zklamání, čímž bych se jim touto cestou ráda omluvila. Na druhou stranu doufám, že díky atraktivitě příběhu a Hegerově dynamičtější verzi Sága o Grettim přinese v Česku staroseverské literatuře čtenáře nové.
Ladislav Heger texty překládal v době jiných společenských norem a očekávání, kdy nám byl Island, jeho jazyk a zvláště středověká kultura mnohem vzdálenější než dnes. Silný příběh je jistě atraktivním artiklem v každé době, ale domnívám se, že i řada laických čtenářů hledá dnes při všeobecné snaze přiblížit se jiným krajům, dobám i kulturám v jejich textech co největší autentičnost. I běžní turisté občas vyhledávají na mapách či při svých cestách údajná či skutečná dějiště příběhů historických i fiktivních, což je v případě Islandu obvykle dodnes velmi snadné. Napohled je ale vidět, že v textu Ságy o Grettim nedošlo tentokrát ani k úpravám pravopisu vlastních jmen. Proč Garamond od svého vydání Staroseverských ság tak výrazně změnil přístup k publikování staroseverských textů?
V tom s vámi souhlasím a přiznám, že přístup jsme změnili hlavně z velmi prozaických důvodů, a to nedostatku času a financí. Příprava některých titulů, které jsme publikovali na podzim a v zimě, zabrala víc času a úsilí, než bylo původně v plánu. Proto jsme u Ságy o Grettim museli přistoupit na úspornější strategii.
Chystá se Garamond publikovat v dohledné budoucnosti další překlady staroseverských textů? Můžete případně prozradit jaké a jaký přístup hodlá nadále sledovat?
Do budoucna uvažujeme o vydání Ságy o svatém Olavu Snorriho Sturlusona. Opět jde o překlad Ladislava Hegera, tentokrát bychom ale přistoupili k důkladné odborné revizi, jaké se dostalo Staroislandským ságám, aby se tak nové vydání co možná nejvíc přiblížilo charakteru originálního textu. S ohledem na náročnost takových úprav a současnou turbulentní dobu, jejíž trvání a následky zatím není snadné odhadovat, ale bohužel nedokážu ani nastínit časový horizont. V tomto roce to určitě nebude.