V Česku na nás v současné době pomalu z každého „koutu“ vykukuje připomínka, rok 2018, je rokem 100. výročí vzniku Československa. Úmyslně nepíšu vzniku „samostatného Československa“, jak se téměř všude uvádí, protože by tím bylo řečeno, že před rokem 1918 existovalo jakési „nesamostatné Československo“, ale ono neexistovalo – jak všichni dobře víme – vůbec. A nově vzniklé Československo byl státní novotvar. A toto Československo se stoletého jubilea nedočkalo.

Ale, my, milovníci a přátelé (a někteří doslova fanatici) Islandu bychom si měli připomenout, že rok 2018 je i rokem 100. výročí suverenity Islandu. Dnem 1. prosince 1918 vstoupila v platnost smlouva s Dánskem, kterým Island získal suverenitu a s Dánskem zůstal jenom v personální unii – tvořenou hlavou dánského krále. Dánsko se s Islandem jednorázově vyrovnalo převodem dvou miliónů dánských korun a od té doby mělo ve své gesci už pouze zahraniční vztahy, ochranu vod a Nejvyšší soud. Ten si však Islanďané záhy vytvořili svůj vlastní – takže z minulosti zůstaly jen první dvě oblasti. Island si začal své záležitosti spravovat sám.
Island, který byl samostatný od dob počátku osídlování až do roku 1262, kdy se pod nátlakem podřídil norskému králi Hákonu Gissurovi, tedy v roce 1918 získal zpět svoji samostatnost.
Vyhlášení Islandské republiky 17. června 1944 bylo tečkou za celým procesem postupného vymaňování islandského národa z područí Dánska, pod nějž Island patřil od roku 1382.
(Více a podrobněji viz Helena Kadečková: Dějiny Islandu, 2001)
Na Islandu se letošní celý rok nese ve znamení tohoto významného jubilea a já jsem si dovolil přispět malinkatou „troškou do mlýna“ a vytvořil pro radost sobě (a snad možná i někomu dalšímu) jakési logo tohoto krásného výročí.
Ať žije Island!