Stejně jako ve většině ostatních zemí jsou Velikonoce na Islandu spojením náboženských a pohanských svátků, kdy nechybí žlutozelené dekorace symbolizující vítání jara, ani tradiční velikonoční čokoládová vajíčka naplněná sladkostmi.

Čokoládová vajíčka zdobená velikonočním kuřetem a květinou nemají na Islandu dlouhou tradici, ale když na začátku 20. století přišla na ostrov, stala se velmi oblíbenými. I když mají různé velikosti, jsou vyrobeny z různých druhů čokolády a plněná rozličnými barevnými sladkostmi, jedno je pro všechny stejné, a to moudré islandské přísloví, které je v každém z nich ukryto a o kterých Islanďané velmi rádi a dlouze diskutují.

Nejoblíbenějším motivem není dle islandského folkloru velikonoční zajíc, ale kuřátko, které se objevuje ve všech možných podobách. Oslavy Velikonoc jsou méně formální a pro Islanďany i méně stresující, než oslavy Vánoc a jedinou vadou se tak zdá být uzavření některých obchodů a restaurací.

Velikonoční svátky začínají na Islandu Zeleným čtvrtkem a tak se mnoho Islanďanů vydává během pětidenního volna na cesty, ať už za svými vzdálenými příbuznými a známými nebo i mimo ostrov. Záliba Islanďanů v pořádání nejrůznějších stylových festivalů se projevuje i během Velikonoc, kdy v se v Ísafjordu koná Ski Week Festival a hudební festival Aldrei fór ég suður, které se také těší velké účasti.

A jaký mají jednotlivé dny Velikonočních svátků význam?

Skírdagur – Zelený čtvrtek

První den státních svátků se nese ve znamení rodinných setkání a oslav spojených s biřmováním. Biřmování je původně náboženským obřadem, ale v posledních letech se do obliby dostává i světská podoba tohoto ceremoniálu, kdy mladí Islanďané slibují, že budou ctít morální zásady života.

Föstudagurinn langi – Velký pátek

Velký pátek je tradičně věnován slavnostnímu rozjímaní a dle náboženských tradic byla v minulosti jakákoli zábava nebo veselí zakázáno. V současnosti se z tohoto zákazu dochovalo pouze omezení otvírací doby, nebo uzavření většiny obchodů a barů, a proto ateistická část obyvatelstva pořádá tradiční protestní akci v podobě veřejného hraní hry bingo před budovou parlamentu v Reykjavíku.

Páskadagur – Velikonoční neděle

Nejvýznamnější částí velikonočních oslav je ráno na Velikonoční neděli, kdy děti hledají svá poschovávaná velikonoční vajíčka. Každá rodina má své vlastní tradice, jak tento „hon“ uspořádat, od pouhého schování vajíček v domě až po propracované stopovací hry. Pro většinu Islanďanů je ale tak jako tak tento den spojený s konzumací velkého množství čokolády v nejrůznějších podobách a s organizací rodinných večeří, při kterých se podává většinou jehněčí maso.

Annar í páskum – 2. velikonoční den

V tento den nejsou dodržovány žádné významné tradice, tím spíše mají Islanďané možnost naplno si užit posledního dne nejdelších státních svátků v roce.

Zdroje:
https://www.whatson.is/paskar-days-easter-iceland/
http://icelandreview.com/news/2017/04/13/today-maundy-thursday
https://www.whatson.is/paskar-easter-essentials-iceland/
https://wowair.us/magazine/easter-in-iceland/