Důkazem toho, že nedostatek denního světla, který v těchto měsících pociťují severské země, nemusí vést nutně k nespokojenosti jejich obyvatel, je také Island, který se dlouhodobě drží mezi „nejšťastnějšími“ zeměmi světa.

Dle žebříčku, který je každý rok sestavován organizací Sustainable Development Solutions Network, se Island pro rok 2016 umístil na 3. místě za prvním Dánskem a druhým Švýcarskem z celkových 157 hodnocených zemí. V roce 2015 na tom byl Island dokonce ještě o jednu příčku lépe. Parametrem pro výpočet „koeficientu štěstí“ je například HDP, sociální podpora, průměrný věk obyvatel, osobní svoboda v rozhodování, míra korupce, nebo štědrost, ve které Island dosáhl dokonce nejlepšího hodnocení. O islandské optimistické povaze a schopnosti semknout se v těžkých chvílích vypovídá také fakt, že Island patří k jednomu z mála států, které si udržely takto dobré postavení v tomto žebříčku i během a po ekonomické krizi v roce 2008.

Příkladem může být město Akureyri přezdívané jako hlavní město severu, které na všechny své semafory umístilo do červených světel stínítka ve tvaru srdíčka ve snaze probudit v lidech optimismus a naději v lepší časy i v těžkých dobách ekonomické krize. Červená srdíčka se potom začala spontánně objevovat i za okny domácností a obchodů pro vyjádření sounáležitosti a jednoty.

A co tedy dělá Islanďany tak šťastnými?

V první řadě je to určitě jejich respekt a úcta k přírodě a životnímu prostředí. Islanďané si uvědomují, jaké bohatství jejich země nabízí a také neustále hledají způsoby, jak všechny vodopády, horké prameny, sopky, aktivní gejzíry, ledovce nebo jeskyně a další přírodní krásy zachovat. Příkladem jsou například ptačí rezervace, kde je nejen zakázáno fotografování nebo natáčení, ale je zde dokonce úplně zakázán vstup. Islanďané také nemusí řešit problém znečištění, protože jejich vzduch i voda patří k jedněm z nejčistších.

Druhým důvodem je zdravý životní styl a strava. V islandském jídelníčku nemohou chybět ryby, jehněčí maso, mléčné výrobky – především jimi milovaný „skyr“ a samozřejmě ovoce a zelenina. Omega-3 mastné kyseliny a vitamín D vyskytující se v rybách jsou známy jako přírodní „pilulky štěstí“, takže se mohou Islanďané pravidelně „dopovat“ bez rizika.

Dalším faktem je jejich neutuchající optimismus. Jak již bylo řečeno, Islanďané jsou velmi optimističtí a přátelští lidé a tento pozitivní přístup k životu jim v těžkých chvílích, jako byla například ekonomická krize nebo přírodní katastrofy, velmi pomáhá! Všechny problémy se snaží řešit mírovou cestou, velmi si zakládají na rovnosti, neuznávají dělení lidí do společenských vrstev a stojí při sobě jako jeden národ. Právě velikost národa je paradoxně jednou z jejich největších zbraní, protože si jsou všichni blíž a jednotlivci se necítí tak izolovaní jako ve větších komunitách.

Podle zprávy OSN, která se zabývá světovým štěstím, je jednou z výhod Islanďanů fakt, že je pocit štěstí a spokojenosti rovnoměrně rozšířen mezi většinu obyvatel, takže jsou víceméně všichni stejně šťastní a nejsou patrné velké rozdíly. K jejich spokojenosti prý také přispívá jejich záliba v literatuře, a to jak ve čtení tak i psaní. Islanďané vydávají nejvíce knih na světě v přepočtu na jednoho obyvatele a jeden z deseti Islanďanů vydá minimálně jednu knihu za svůj život. Někteří psychologové tvrdí, že právě literatura, ať už její čtení nebo psaní, je tím nejlepším způsobem pro vyjádření a uvědomění si pocitů a emocí, které se potom v takto sdílené podobě stávají lépe snesitelnými. Možná právě proto Islanďané tak rádi používají své úsloví: „Raději půjdu bos, než bez knihy!“.

Zdroje:
http://www.icelandnaturally.com/article/iceland-named-third-happiest-place-world
http://icelandmonitor.mbl.is/news/news/2015/04/24/icelanders_almost_happiest_in_the_world/
http://www.northernlightsiceland.com/why-icelanders-are-happy-healthy/
http://www.bbc.com/travel/story/20160509-the-truth-about-icelandic-happiness
http://www.icelandnaturally.com/article/during-hard-times-akureyri-has-heart