17-20. květen 2012
Prezident Václav Klaus s chotí Livií uvítali na Pražském hradě islandského prezidenta Ólafura Ragnara Grímssona a jeho ženu Dorrit Moussaieffovou
Samostatná měna způsobila islandskou finanční krizi. Zároveň ji ale pomohla vyřešit, řekl na návštěvě v Praze islandský prezident Grímsson. A po čtyřech letech tak může Evropa severskému ostrovu ekonomickou situaci asi jen závidět. Třeba šestiprocentní nezaměstnanost a čtyřprocentní růst HDP. O zkušenosti se Grímsson dělil na Hradě se svým českým protějškem.
Islandský prezident Grímsson přiletěl na státní návštěvu komerční linkou. I to patří k úsporným opatřením po rozsáhlé ekonomické krizi v zemi, která teď živě diskutuje o svém členství v Evropské unii.
O českých gripenech, které by měly bránit islandský vzdušný prostor v roce 2014, řeč nebyla. Prezident Grímsson se naopak pochlubil, že jeho země armádu nepotřebuje a poslední trvalou základnu na ostrově Američané zrušili před pěti lety.
Zdroj: http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/islandsky-prezident-priletel-na-statni-navstevu-ceske-republiky-komercni-linkou--1060707
Projev islandského prezidenta Ólafura Ragnara Grímssona na slavnostní večeři na Pražském hradě
Vážený pane prezidente Václave Klausi,
paní Livie Klausová,
vážení hosté,
my, Islanďané, děkujeme za přátelství, které nám dnes večer prokazujete, a těší nás, že při naší návštěvě můžeme ještě více upevnit spolupráci obou národů v celé řadě oblastí.
Už téměř čtvrt století od chvíle, kdy jste nás poprvé navštívil spolu s dalšími představiteli svobodného českého národa, prokazujete, vážený pane prezidente, zájem o islandské problémy a máte pro ně pochopení. Už tehdy jsme poznali Váš entuziasmus, odvahu a pronikavé vidění osudových záležitostí dané doby.
Onoho večera ve starém přístavu v Reykjavíku, kdy venku zuřila bouře, se mezi námi zrodilo přátelské pouto. Oba jsme v těch náročných letech zastávali funkci ministra financí a nyní se setkáváme jako prezidenti našich národů.
Proto jsme zvláště rádi přivítali Vás i paní Livii před sedmi lety při první oficiální návštěvě prezidenta České republiky na Islandu. Velice si cením toho, s jakou rozhodností jste prokázal Islandu čest a pozval mě, mou ženu Dorrit i delegaci, jež nás doprovází.
K prezidentům České republiky, jak k Vám, tak k Václavu Havlovi, Islanďané vždy chovali mimořádnou úctu. Náš národ pocítil spolu s ostatními upřímný zármutek, když Václav Havel na sklonku uplynulého roku zesnul.
Češi měli to štěstí, že po demokratické revoluci získali silné vedoucí představitele, kteří si vydobyli místo na evropském i celosvětovém diskusním fóru.
Česká země je hluboce zakořeněna v evropské kultuře, zároveň je ale utvářena moderními proudy. Její hlas, argumentace a vystupování vždy nacházejí zanícené posluchače.
Nyní, kdy evropská problematika stojí na křižovatce, kdy se Evropa ubírá nejistým a sporným směrem a kdy finanční a hospodářská krize postihuje miliony lidí, je důležité poslouchat vůdčí osobnosti, v případě potřeby připravené vydat se jinou cestou, než kterou dnešní doba pokládá za správnou.
My, Islanďané, si při naší návštěvě velice ceníme příležitosti právě v takové době pohovořit s Vámi, vážený pane prezidente, a dalšími představiteli České republiky a nechat se obohatit Vašimi zkušenostmi a radami.
Pád islandských bank a mezinárodní finanční krize přivodily mému národu bezpochyby obrovské problémy a boj, kterým naše republika v posledních letech prochází, patří k těm nejtěžším, jež zažila. Přesto se ale náš národ může radovat z toho, že po třech intenzivních letech je obnova islandské ekonomiky dál, než se kdo odvážil doufat v oněch hrozivých měsících po pádu bank, kdy byly protesty a nepokoje v ulicích Reykjavíku téměř na denním pořádku.
Zatímco mnohé evropské země se stále ještě potýkají s hlubokými problémy, ekonomický rozvoj a zaměstnanost na Islandu jsou na tom o poznání lépe. Mnohá hospodářská odvětví a celá řada firem mají pozitivní bilanci.
Proto se nyní mnozí moji krajané znovu vydávají do zahraničí za odpočinkem, chtějí poznávat kulturu a umění a setkávat se s historií starobylých měst.
Právě o takovém vývoji svědčí naše návštěva. Druhá největší islandská letecká společnost totiž už brzy zahájí pravidelné lety mezi našimi zeměmi. Náš let byl první vlaštovkou, přicestovala s námi velká skupina Islanďanů a v těchto dnech si užívá krásy vašeho hlavního města překypujícího historií.
Touto návštěvou chceme také vzdát hold Čechům za to, že od samých počátků ovlivňovali rozvoj islandské kinematografie. Jeho směr utvářelo i vzdělání a praxe studentů na českých školách. Islandští umělci také čerpali inspiraci z poučných pobytů v České republice. Jejich hostitelem byl často náš milý honorární konzul, který tu řadu let se svou zesnulou ženou štědře a věrně hájil naše zájmy.
Doufáme, že budeme naší podporou tvorby nového česko-islandského slovníku moct přispět k posílení znalostí a vzájemných vazeb na poli jazyků. Chceme mezi oběma kulturami postavit most a položit tak základ tomu, aby se literatury obou národů staly společným vlastnictvím.
Naše spolupráce se opírá o řadu pilířů, mnohé z nich jsou nám přínosem už celá desetiletí. Tisíce islandských domácností využívají český design a české výrobky a řada islandských firem má naopak dobré zákazníky v České republice. Zástupci islandského turistického průmyslu a islandských firem pod vedením agentury Promote Iceland využili návštěvu k tomu, aby položili základ ještě pevnějším vazbám mezi oběma zeměmi.
Členství Islandu a České republiky v NATO a dalších evropských a mezinárodních organizacích podnítilo naše diskuse o aktuálních tématech, stejně různorodých a naléhavých, o jakých jsme hovořili dnes.
Na počátku nového století spočívá přátelství Čechů a Islanďanů na pevných základech. Vy sám, vážený pane prezidente, jste se o to nemalou měrou zasloužil. Za to vám dnes večer z celého srdce děkujeme. Malý národ v severním Atlantském oceánu si velmi cení toho, že má na evropském kontinentu dobré přátele.
Vážení hosté, prosím, abyste povstali a pozvedli číše na počest prezidenta České republiky Václava Klause a paní Livie Klausové a na další šťastné trvání přátelství našich národů.
Ólafur Ragnar Grímsson, Rudolfova galerie, Pražský hrad, 17. května 2012
Zdroj: http://www.klaus.cz/clanky/3102
Islandský prezident: Koruna Islandu uškodila, pak ale byla součástí řešení
Vlastní měna byla součástí problému, který vedl k islandské bankovní krizi, poté ale pomohla krizi vyřešit. Po dnešním jednání s prezidentem Václavem Klausem to v Praze novinářům řekl islandský prezident Ólafur Ragnar Grímsson, který je v Česku spolu s islandským ministrem zahraničí na státní návštěvě. Jednání o vstupu do Evropské unie, která jeho země nyní vede, podle něj nebudou jednoduchá především kvůli otázce rybolovu a zacházení s přírodními zdroji.
"Islandská koruna byla součástí problému, který ke krizi vedl, ale možnost mít vlastní měnu a devalvovat ji byla určitě součástí řešení problému po krizi," řekl Grímsson. Po bankovním kolapsu v roce 2008 podle něj silně zaznívalo volání po tom, aby Island jako malá země, která chce být aktivní v globální ekonomice, přijal společnou evropskou měnu. "Před čtyřmi lety ale eurozóna vypadala jinak než nyní," poznamenal.
Český a islandský prezident dnes velkou část jednání věnovali právě debatě o islandské finanční krizi a způsobech, kterými země svou ekonomiku znovu nastartovala. Podle Klause se ukázalo, že kromě regulace bankovního systému Islandu pomohlo právě to, že má vlastní měnu. "Jedním z ozdravných opatření pro Island nepochybně byla devalvace islandské koruny - něco, co některé země, které jsou v eurozóně, dnes k dispozici nemají," poznamenal Klaus, který je ostrým kritikem současné eurozóny, která podle něj výrazně přispěla k ekonomickým problémům v Řecku.
Island se koncem roku 2008 propadl do těžké finanční a ekonomické krize v důsledku pádu všech svých hlavních bank, které se zadlužily neúměrnou expanzí v zahraničí. Kolaps bank srazil na kolena islandskou korunu a donutil vládu, aby se o pomoc obrátila na Mezinárodní měnový fond a některé evropské země. Islandská koruna se od té doby stabilizovala a poslední dva roky její ekonomika roste.
Grímsson se na státní návštěvu ČR dostal až na sklonku svého prezidentování. Letos hodlá po 16 letech opustit úřad hlavy státu. Mezi možná témata jednání s islandskou delegací patří i návrh českého ministerstva obrany, který počítá se zapojením českých stíhaček do ochrany vzdušného prostoru nad Islandem v roce 2014. Grímsson a Klaus ale novinářům řekli, že o této věci dnes vůbec nejednali. Islandský ministr zahraničních věcí a průmyslu Össur Skarphedinsson bude jednat s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem v pátek.
Islandská společnost Iceland Express začala provozovat pravidelnou leteckou linku mezi Prahou a Reykjavíkem
Nové spojení využil ve středu islandský prezident Ólafur Ragnar Grímsson, který linkou přicestoval na státní návštěvu České republiky. Novináře o tom informoval na dnešní tiskové konferenci po jednání s prezidentem Václavem Klausem. Pro Iceland Express zajišťuje spojení mezi letištěm Keflavík u Reykjavíku a Prahou český dopravce Holidays Czech Airlines ze skupiny ČSA. Linka bude létat jednou týdně. Ceny budou začínat na 8 350 korunách za zpáteční letenku. Podle Grímssona by měla linka sloužit také cestujícím ze Severní Ameriky, pro které je Island přestupním místem při cestě do Evropy.
Přijíždí hlava země, co dokáže ochromit lety nad Evropou
Kdo někdy navštívil Island, bývá tímto ostrovním státem doslova uchvácen. Většina ostatních o této zemi ví spíše jen to, že je zakládajícím členem NATO bez vlastní armády a touží po EU, dala světu slova jako gejzír a sága, že tam mají sopky s nevyslovitelným jménem, co dokáží na několik dnů totálně paralyzovat leteckou dopravu nejen nad Evropou, že islandská jména jsou v telefonních seznamech řazena podle křestních jmen a že se Island poměrně rychle oklepal z hospodářské krize, která tu před čtyřmi lety položila tři největší banky. Prezident Islandu Ólafur Ragnar Grímsson přijíždí dnes na pozvání svého českého kolegy Václava Klause na třídenní státní návštěvu České republiky.
Moje první auto? Škodovka…
Devětašedesátiletý Grímsson, který má na programu také jednání s předsedou Senátu Milanem Štěchem, předsedkyní Poslanecké sněmovny Miroslavou Němcovou a pražským primátorem Bohuslavem Svobodou, se prezidentu Klausovi během jeho návštěvy na Islandu v roce 2005 přiznal, že sice nikdy v Praze nebyl, ale že jeho první auto po získání řidičáku byla škodovka. Do České republiky přijede se svou britsko-izraelskou manželkou Dorrit Moussaieffovou, kterou si vzal v den svých šedesátin.
Jako v pořadí pátý prezident Islandu od roku 1944 se bude Grímsson letos doma ucházet už o pátý prezidentský mandát. Ještě v lednovém novoročním projevu přitom tvrdil pravý opak a víceméně naznačil, že mu 16 let v této funkci už stačilo. Změnil názor poté, co ho o to v petici požádalo 30 tisíc obyvatel Islandu – tedy každý desátý. V zemi větší než celá Česká republika plus ještě jednou celá Morava a Slezsko totiž žije jen o málo víc obyvatel než v Ostravě – a z toho ještě více než třetina v Reykjavíku.
Rebel Grímsson: Jako první prezident nepodepsal zákony
Islandský prezident má víceméně jen reprezentativní funkci, nicméně jednou z jeho pravomocí je odmítnout podepsání zákonů schválených parlamentem. V takovém případě musí o návrzích hlasovat lidé v referendu. Grímsson je první hlavou země, která tuto pravomoc využila. To se stalo v roce 2004, kdy odmítl mediální zákon; z referenda ale sešlo, protože vláda pro jistotu návrh zákona stáhla. Loni a předloni vyvolal prezident další dvě referenda o vládou sjednané dohodě, podle níž měla země zaplatit Británii a Nizozemsku pět miliard dolarů jako náhradu za ztracené vklady Britů a Nizozemců u islandské internetové banky Icesave. Islanďané se postavili za prezidenta a dohody v referendech odmítli.
Icesave patřila společnosti Landsbanki, tedy jedné ze tří velkých islandských bank (společně s Kaupthing a Glitnir), které v roce 2008 během jediného týdne zkrachovaly. Islandská ekonomika prodělala hlubokou krizi, řada Islanďanů přišla o práci, úspory i bydlení, hodnota islandské koruny se hluboce propadla. Odvrátit bankrot se podařilo jen díky výrazným škrtům v rozpočtu a půjčkám od Mezinárodního měnového fondu (MMF). Koncem dubna zvláštní tribunál z částečného podílu na zhoršení krize shledal vinným bývalého islandského premiéra Geira Haardeho, šalamounsky mu ale nevyměřil žádný trest. Podle MMF se Island nakonec z hospodářské krize zotavil dříve, než se čekalo. Kvůli krizi pak země začala usilovat o vstup do EU.
Grímssonovou předchůdkyní v úřadě byla v letech 1980-1996 Vigdís Finnbogadóttirová, která se stala první zvolenou prezidentkou na světě a první prezidentkou Evropy. Jednokomorový, 63členný Althing se poprvé sešel v roce 930 a je nejstarším parlamentem světa. Premiérkou je od roku 2009 poprvé žena - socialistka Jóhanna Sigurgardóttirová, která se mimo jiné jako první premiérka na světě otevřeně přihlásila k lesbické orientaci; jako jedna z prvních využila také nový zákon umožňující na Islandu sňatky homosexuálů.
"Sigurgarova dceraová?" To zní divně…
Mimochodem: přechylování islandských "příjmení" působí v češtině poměrně směšně vzhledem k tomu, že to klasická příjmení nejsou. Jde o křestní jméno po otci, k němuž si dcery přidávají "dóttir" a synové "son". "Příjmení" se proto nemění v případě sňatku a logicky ho nepřebírají ani děti. V případě premiérky tedy jméno znamená něco jako "Jóhanna, Sigurgarova dcera". To je také důvod, proč v islandských telefonních seznamech (i jiných seznamech) jsou lidé řazeni abecedně podle křestních jmen a výhradně křestními jmény se také oslovují. Výjimkou jsou v tomto ohledu jména cizinců – jako třeba zrovna v případě prezidentovy manželky.
Islandština je zkrátka jazyk, který se od dob osídlení Islandu v 9. století nijak výrazně nezměnil – a je zřejmě nejbližší jazyku starých vikingů; platí zde přísné jazykové zákony a nepřejímají se cizí slova. Těžko vyslovitelné islandské názvy jako Eyjafjallajökull a Grímsvötn ale zná kdekdo. Jsou to jména sopek, které na sebe upozornily předloni a loni: Sopečný prach z nich ochromil valnou část letecké dopravy nad Evropou.
Autor: Lukáš Strašík
Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/177136-prijizdi-hlava-zeme-co-dokaze-ochromit-lety-nad-evropou/
Prezident Klaus: Islandu pomohla v řešení krize vlastní měna, státy eurozóny ji nemají
Český prezident Václav Klaus a jeho islandský protějšek Ólafur Ragnar Grímsson ve čtvrtek vyzdvihli úlohu národní měny, která Islandu pomohla obrátit finanční krizi v ekonomický růst. Klaus při té příležitosti zdůraznil, že státy eurozóny si z ekonomických potíží devalvací pomoci nemůžou.
Prezident Klaus na dotaz agentury Mediafax zmínil dvojici poučení, které si Česká republika může z vývoje na Islandu vzít. "Jednou věcí je nepochybně to, jak racionálním způsobem regulovat bankovní systém," uvedl na adresu země, kde v roce 2008 zkrachovaly tři klíčové banky. Island tehdy pro naplnění státního rozpočtu musel o pomoc požádat Mezinárodní měnový fond.
"Druhým poučením pro mne z toho je role, kterou sehrál fakt, že Island má svou vlastní měnu. A proto jedním z ozdravných opatření pro Island nepochybně byla devalvace islandské koruny," prohlásil Klaus. Aniž by jmenoval Řecko nebo některou z dalších problematických ekonomik, připojil: "Něco, co některé země, které jsou v eurozóně, dnes k dispozici nemají."
"Můžeme se na to dívat tak, že islandská koruna mohla být součástí toho všeho, co potom vedlo k problémům. Ale na druhou stranu byla i součástí řešení, tedy devalvace islandské koruny," přitakal prezident Islandu Ólafur Ragnar Grímsson.
Grímsson pro Mediafax přiblížil i postoj své země k Evropské unii, kam si Island podal přihlášku v roce 2009. "Na Islandu celá desetiletí panoval názor, že pro nás není úplně přínosem vstoupit do EU – zejména s ohledem na otázku rybolovu a kvót. Rybolov totiž tvoří klíčovou součást naší ekonomiky. Ale tytéž důvody vedly Norsko pro hlasování o vstupu a členství v EU," uvedl.
"Po bankovním kolapsu a poté, co bankovní krize zasáhla zemi, se celá řada lidí domnívala, že přišel ten správný čas pro naši malou zemi, která chce být globálně aktivní, abychom přijali třeba i společnou měnu. Tehdy, téměř před čtyřmi lety, vypadala eurozóna ale jinak, než vypadá dnes," zmínil dále Grímsson.
Otázka členství v EU je podle islandského prezidenta v zemi "otázkou velmi horkou". Jako klíčová témata v přístupových rozhovorech Grímsson označil problematiku rybolovu a přírodních zdrojů.
Islandský prezident je v České republice na státní návštěvě. Na Pražském hradě ho Václav Klaus přivítal s vojenskými poctami. Oba státníci vyzdvihli možnosti budoucí spolupráce České republiky a Islandu. Ólafur Ragnar Grímsson při té příležitosti zmínil otevření pravidelné letecké linky mezi Prahou a Reykjavíkem.
Ekonomika Islandu roste v současnosti zhruba čtyřprocentním tempem, česká balancuje na hraně recese.
Autor: Jan Kálal
Zdroj: Mediafax
http://www.mediafax.cz/ekonomika/4055965-Prezident-Klaus-Islandu-pomohla-v-reseni-krize-vlastni-mena-staty-eurozony-ji-nemaji