Lenka Foltýnová píše o svých zážitcích na Islandu.

Nejnebezpečnější islandská sopka pěkně zblízka

Když přijedete do malého městečka Vík (í Mýrdal) na samém jihu Islandu, bude vám pravděpodobně připadat jako mnoho jiných na tomto ostrově. Pěkné, s obchodem, bazénem a nezbytnou čerpací stanicí. Kromě toho zde najdete i restauraci, což není tak úplně samozřejmé. Dále je tu manufaktura na zpracování vlny. Je to moc hezká „továrnička“ spojená s prodejnou suvenýrů, kde můžete výrobu pozorovat z galerie nad dílnou. Sama mám odtud vynikající vlněné ponožky. Nechybí ani školka, škola a několik ubytovacích zařízení.
Jedete-li od západu, čeká vás klikatá silnice kroutící se v kopcích, od východu naopak rovina a silnice bez větších zákrutů. Z jihu omývá pláže Víku Atlantický oceán a na severu? Ledovec Mýrdalsjökull. Sotva by někdo mohl tušit, že pod ním se ukrývá jedna z nejnebezpečnějších sopek na Islandu, Katla.
O své existenci nedává totiž dlouhou dobu téměř vědět. Její kaldera, která má rozlohu 110km2, šířku 10-15 km, hloubku 680 m, je schovaná pod ledem. Ten je podle některých zdrojů silný až 700 metrů. Lidí, kteří zažili její poslední velký výbuch v roce 1918, už také mnoho nežije. Těch, kteří si pamatují na černé peklo, noc ve dne, které při výbuchu nastalo. Kromě toho obrovské záplavy s ním spojené.
Ledovec pokrývající sopku je totiž téměř vždy největší komplikací při erupci. Sopka taví led nad sebou a rozpuštěná voda si hledá cestu ven. Navíc se nejedná jen o vodu. Ta s sebou bere kusy ledu a balvany, které mohou být velké jako několikaposchoďový dům. Téhle síle, v islandštině názývané jökulhlaup (ledovcová záplava), neodolá nic z toho, co člověk vytvořil. Voda strhává mosty, přerve silnice, šanci nemá ani jakákoli jiná stavba. V minulosti se Katla proslavila největšími záplavami na světě. Průtok činil 100-300tis. m3/sec. Tento stav trval několik hodin.

Pojďme si o ní teď říct trochu víc. Katla je štítová sopka, což znamená, že má tvar vypouklého štítu. Láva těchto sopek bývá velmi tekutá a snadno se rozlévá. Je jednou z nějvětších sopek na Islandu. Od osídlení ostrova, tedy od roku 874 (podle jiného datování roku 870), vybuchla nejméně 20x. Každou větší erupci, (tedy tu, která protaví ledový příkrov a je viditelná), doprovází silné bouřky, přičemž blesky jsou vidět z velké dálky.
Jak už jsem se zmínila, dochází k masivnímu tání ledovce a také k produkci velkého množství popela, což způsobuje právě kontakt s ledem. Největší spad bývá prvních 24 hodin. Popel z Katly byl nalezen i na Faerských ostrovech nebo v norském Bergenu.
Není to zase tak dávno, kdy se 4. největší islandský ledovec nejmenoval Mýrdalsjökull a byl součástí sousedního menšího (a nyní celému světu známého) ledovce Eyjafjallajökull. Mapa z roku 1795 ukazuje, že tyto dva ledovce tvořily společně jediný. Toto představuje názornou ukázku oteplování klimatu a následně tání ledovců, ke kterému dochází (bohužel) pořád a čímdál rychleji.
Nyní jsou oba ledovce samostatné. Před několika desítkami let je v sedle Fimmvörðuháls ještě spojoval úzký pruh ledu. V březnu 2010, když zde došlo k výbuchu sopky Eyjafjallajökull, už však bylo území zcela bez ledu.
Vraťme se ke Katle. Už jsme si řekli, že její kaldera je pod ledem. Ten tvoří ve výšce cca 1300 m./m. jakousi ledovou planinu, z níž po jejím okraji vyčnívají nejvyšší vrcholy. Tím úplně nejvyšším je Goðabunga, která má něco málo přes 1500m. Goðabunga se nachází na západním okraji kaldery, je tedy nejblíže již zmiňovanému sedlu Fimmvörðuháls a je možným adeptem na další výbuch. Už jsem psala, že polední velký výbuch byl v roce 1918. Po něm následovaly velmi malé v letech 1955, 1999 a pravědpodobně také v roce 2011.
Jisté je, že Katla v budoucnu opět vybuchne. Kdy se tak stane a jak silný výbuch bude, nedokáže nikdo přesně určit. Pokud bychom se drželi průměru počítaného od doby osídlení Islandu, který je 40-80 let, nebo také 2 výbuchy za 100 let, je jasné, že má zpoždění. Otázkou však je, jak počítat ony poslední 3 slabé výbuchy. Když se dívám na historii výbuchů, musím konstatovat, že 2 výbuchy za století je opravdu průměr a nelze je brát jako měřítko. Stejně tak není žádná pravidelnost v síle výbuchů. Z toho plyne, že jsme zase tam, kde jsme byli, a nevíme nic. Můžeme doufat, že výbuch, který přijde, způsobí lidem co nejméně komplikací.

Použité zdroje:
Björnsson, Helgi. 2009. Jöklar á Íslandi. Reykjavík. ISBN 978-9935-10-004-7.
Schulzbach, Werner. 2005. Katla-saga Kötluelda. Reykjavík. ISBN 9979-9707-6-6.
http://is.wikipedia.org/wiki/Katla

http://www.made-in-iceland.estranky.cz/