autentické výpovědi Islanďanů a Čechů na Islandu z poloviny dubna 2009
Zvědavost a pracovní povinnosti nás zavály na Island v polovině dubna 2009. Pod pracovním názvem Příroda Islandu krizi nepodléhá jsme společně s pěticí novinářů vyrazili zjistit, alespoň trochu, jaká je současná nálada Islanďanů. Byli jsme mile překvapeni - Islanďané si o "kreppa" (krize) bez problému povídají a nic nezastírají. Snad přítomní novináři pomohou propagaci Islandu alespoň trochu ve svých článcích. Čtěte např. editorial šéfredaktorky Koktejlu v květnu 2009 !!!!
Vedoucí restaurace BSÍ (autobusové nádraží)
Ceny jídel máme v ISK v podstatě stejné jako vloni. Jaké ceny budou v roce 2010 nevím, ale jistě se zvýší.
Ólafur Gudmundsson (Óli) a Elísabet Jóhansdóttir (Lísa), majitel kempu v Selfossu a zástupkyně ředitele základní školy
My osobně jsme měli velké štěstí. Několik měsíců před krizí jsme prodali ubytovací penzion s pozemky a pořídili si dům, na kterém nemáme žádné úvěry. Celý je náš.
Kemp, který provozujeme, si najdou turisté jak v létě, tak i mimo sezonu.
Určitě však máme signály, že bude méně turistů z Velké Británie.
Michal Dostalík, český házenkář ve městě Selfoss
Co se tady dělo bylo neuvěřitelné. Peníze se zde půjčovaly „podle obličeje“. 17-letý spoluhráč přijel se zcela novým Mustangem, 5litrem. Půlku dostal hotově od otce, půlku na úvěr z banky…. A tak to bylo se vším. Mladí ani neznají hotové peníze. Vše se hradí kartou, často kreditní.
Tyrfingur Gudmundsson, syn majitele autobusové firmy Gudmundur Tyrgfinsson
Před několika lety jsme sháněli řidiče, zvali jsme je i z Evropy. Místní řidiči si de facto diktovali cenu své práce. Dnes, kdy je skoro 10% nezaměstnanost si již můžeme vybírat, hlásí se nám více Islanďanů, než vůbec můžeme zaměstnat.
Počet objednávek na léto 2009 je optimistický, necítíme, že by měl přijít pokles počtu turistů. Každopádně jich bude méně z USA.
Koňská farma Kálfholt, Eyrún Jónasdóttir
Chtěli jsme stavět novou stáj, ale odložili jsme to asi za dva roky. Nemusíme spěchat, když je nyní stavební materiál, většinou z dovozu, dražší. Jinak jsme v podstatě soběstační, nepotřebujeme tolik aut, jako lidi ve městě, nemáme úvěry…. Krize se nás dotýká spíš jako obyvatel tohoto krásného ostrova.
Jóhann Einarsson, manager autopůjčovny BERG CAR
Nemáme problémy jako větší autopůjčovny, které nakoupily auta na úvěr. Nakoupili jsme pouze auta dotovaná přímo automobilkami. Objednávek na léto 2009 máme dost, hlavně od lodních společností (cruisů).
Inga Thórey Jóhanssdóttir, učitelka („základní“) umělecké školy
Manžel je architekt. Současný stop stav v investicích využívá ke studiu.
Nejsme spokojeni, že budou volby tak brzy. Nové strany a ani noví politici ve stávajících stranách nemohli mít dostatek času a hlavně adekvátních informací pro stanovení volebních programů. Nevíme, koho budeme volit. Myslím si, že brzy po těchto volbách budou další volby.
Skógar muzeum, ředitel Sverrir Magnússon
Lidé zde na venkově nemají s krizí takový problém, jako lidí ve městě. Bydlíme ve starších domech, na nich nejsou hypotéky. Nepotřebujeme takový luxus uvnitř, nepotřebujeme luxusní auta, ani naši mladí ne……
Pavel Vondřička, student
Možná, že zkusím časem napsat i nějaké novější zprávy, jak se situace zase uklidňuje a jak se vlastně vůbec nic neděje (kromě pádu vlády a vyhlášení předčasných voleb) a všude vládne dál blahobyt, o kterém my u nás stále nemáme představu. S trochou ironické nadsázky bych řekl, že "krize" se projeví patrně hlavně tak, že někteří Islanďané si letos škrtnou z plánů dvě dovolené z pěti (a hlavně podnikové zájezdy na druhý konec světa), a asi také letos nevymění svá dva roky "stará" auta za nejnovější modely. Ale nic horšího asi většinu z nich nepotká. "Krize" se projevuje především jako slovo v novinách, ale to je asi tak vše, co tady na první pohled z celé té slavné krize uvidíte.
No a teď zas trochu vážně: Vážná je na místní poměry pochopitelně aktuální nezaměstnanost (doposud totiž nebyl problém dostat nějakou práci "na počkání"), ale ve srovnání se zbytkem Evropy ani ta asi nevypadá až tak dramaticky. Osobní starosti rodin, kde někdo přišel o práci a kde nad domem visí hypotéka, asi neuvidíte. Ale to tu bylo už před krizí, jen teď toho bude asi víc.
Turisty můžete "uklidnit": pokud se těšili na nižší ceny díky výhodnějšímu kurzu, budou asi zklamáni. Mohou se jich sice místy dočkat, ale patrně jen zřídka v turistickém ruchu. Pod záminkou krize už mnozí stihli vytáhnout ceny mnohem výše, než ISK devalvovala, a i když kurz ISK zase trochu stoupl blíže k normálnějším číslům, samozřejmě to už neznamená, že by chtěli opět zlevňovat, takže turisty místo levného Islandu už zase čeká jen starý dobrý drahý Island - přesně tak jak ho vždycky znali. A někteří místní (např. neúspěšné hotelové řetězce) se pochopitelně nemohou dočkat, až z turistů vyždímou přestřelenými cenami co se dá, aby si vyžehlili ze svých finančních průšvihů co nejvíc! (Tip na cestu: vyhněte se jim, mezi konkurencí jistě najdete někoho solidnějšího.)
Barbora Literová, časopis Koktejl, šéfredaktorka
Příroda na Islandu byla jest a bude panensky posvátná navzdory turbulencím na finančních trzích. Krize přijdou a odezní. Islanďané svůj ekonomický pád statečně a pokorně přečkají s výhledem na lepší zítřky, konečně jsou takto zvyklí žít po staletí. Drsné přírodní podmínky se s nimi nikdy nemazlily.
Petr Burian, CK periscope Skandinávie, majitel
Překvapil mne neutuchající optimismus Islanďanů. Prožili si jistě velký šok, na mnohých je vidět nervozita z toho, jak proběhnou volby a letní sezona, ale snad všichni důvěřují tomu, že jak rychle krize přišla, podaří se ji klidem a zvýšeným pracovním úsilím rychle překlenout. Takové malé zemi a její ekonomice, postavené na výnosném rybolovu a velmi levné energii by se to mělo podařit při dobrých opatřeních opravdu rychle.
Jen nejsou Islanďané dostatečně sebekritičtí, aby přiznali: „I my jsme díky dostatku peněz zlenivěli v práci, užívali jsme si luxusu bydlení, jednoduchosti čerpání peněz, podlehli jsme možnostem cestování a nebyli jsme dostatečně moudří uvědomit si, že takový lehký život a oběh takového množství peněz není donekonečna možný“.
Josef Chodur, CK periscope Skandinávie, specialista na Island
Se všemi kontaktovanými Islanďany jsme se s významným dopadem krize na ně osobně nesetkali. Samozřejmě došlo k bankrotu mnoha firem, ale tím se zas poněkud vyčistil trh. Firmy, které přežily, mají teď více práce, alespoň v oblasti cestovního ruchu. Na ostrov plný nevšedních přírodních krás letos plánuje cestu snad ještě více lidí, než v minulých letech. Mnozí z nich očekávají příznivější ceny, které lze opravdu najít například při návštěvách restaurací nebo ubytovacích zařízení různého standardu (ovšem pouze za předpokladu, že je provozovatelé nabízejí v místní měn - islandské koruně). Ti, co "ztratili" trpělivost s neustále se měnícím kurzem islandské koruny a přešli na stálejší euro, mají ceny o něco vyšší, než v předchozích letech.
Renato Gruenenfelder, manager sítě hotelů FOSSHOTELS
Současný problém Islandu je v tom, že nikdo neví, jak špatná je ta špatná situace.
Pro naši síť hotelů vyplynulo z velké nezaměstnanosti a z masového odchodu zahraničního personálu (zvláště Poláků) několik výhod: práci dostali opět islandští lidé a hlavně v létě u nás najde uplatnění mnoho islandských studentů. Turisté tak zase budou mít zážitky ze setkávání se s místními lidmi, což je podstatnou součástí cestování a musíme přiznat, že v minulých letech se turisté na našich hotelech s Islanďany moc setkávat nemohli. Může se změnit i zdánlivě maličkost v poskytované stravě – pokud jídlo chystá místní kuchař, zcela jistě připraví jídlo více islandské, než když ho chystá cizinec.